Medvěd hnědý

Ohrožení a ochrana

V České republice je medvěd chráněn podle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. V prováděcí vyhlášce č. 395/1992 Sb. k tomuto zákonu je medvěd hnědý na seznamu kriticky ohrožených druhů. Je také předmětem ochrany v územní i druhové ochraně přírody podle práva Evropských společenství (Směrnice Rady 92/43 EHS, přílohy II a IV). Škody způsobené medvědem jsou hrazeny dle zákona č. 115/2000 Sb., o poskytování náhrad škod způsobených vybranými zvláště chráněnými druhy živočichů.

Na Slovensku je medvěd hnědý chráněn zákonem č. 27/2003 Z.z., o ochraně přírody a krajiny a prováděcí vyhláškou Ministerstva životního prostředí Slovenské republiky k tomuto zákonu č. 24/2003 Sb. Dle výše uvedeného zákona a přílohy č. 4 vyhlášky č. 24/2003 Sb. je medvěd hnědý na Slovensku veden jako prioritní druh evropského významu. Podle tohoto zákona jsou rovněž hrazeny škody způsobené medvědem. Podle mysliveckých předpisů je na Slovensku povolen regulační odstřel, výjimku vydává ministerstvo ochrany přírody spolu s ministerstvem zemědělství.

Nepříznivé podmínky při ochraně medvěda v CHKO Beskydy ovlivňují tyto faktory:

• změněná původní skladba lesů
• hustá síť lesních cest
• velká hustota lidských sídel v podhůří
• vysoká návštěvnost území

Medvědi jsou ze všech evropských velkých šelem nejvíce ohroženi ničením biotopů – přirozených lesů.

Průměrná hustota sítě lesních cest je v Moravskoslezských Beskydech 2,45 km na km2 a pro oblast Hostýnských vrchů a Javorníků činí průměrná hustota 1,14 km na km2, přičemž turistické chodníky zde nejsou hodnoceny. Tyto údaje zdaleka překračují hodnotu 0,6 km na km2, která je uváděna jako hraniční hodnota pro výskyt velkých šelem v trvalých biotopech. Přičemž v klidových zónách by se maximální přípustná hranice měla snížit na 0,3 km na km2. Přesto lze najít v Beskydech odlehlá místa a málo navštěvované lokality, ve kterých mají medvědi klid. V konečném důsledku vhodnost území pro medvědy ovlivňuje více faktorů (nadmořská výška, odlehlost území, typ porostu, svažitost terénu, struktura vegetace atd.). Pokud medvědi v Beskydech chtějí přežít, musí si zvyknout na všude přítomný lidský pach a upravit svůj denní a celoroční rytmus podle lidských aktivit tak, jak se přizpůsobili i jiné druhy větších savců. Každopádně je zapotřebí do budoucna usilovat o vytvoření funkčních klidových zón. A zachovat průchodnost krajiny.

Když vezmeme v úvahu, že velkým regulátorem dynamiky početnosti je úmrtnost mláďat v 1 roce života a to, že v pohraničních územích jak České republiky, tak Slovenska dochází pravděpodobně k nelegálnímu odlovu, je zcela jasné, proč naši medvědi nebyli schopni ještě vytvořit stabilní populaci.
Přesto myslivci jsou v názorech na medvědy mnohem tolerantnější než vůči vlkovi nebo rysovi. Převážná většina náhodně dotázaných myslivců výskyt medvěda v horských honitbách vítá. Bohužel ani tento relativně bezproblémový druh neušel pozornosti pytláků, což dokládají ostatky medvěda nalezené v roce 2009 v Beskydech.
Vzhledem k tomu, že škody způsobené medvědem jsou v porovnání s vlkem nevýznamné, nejsou známy názory chovatelů domácích zvířat, kteří činí významnou složku v ochraně všech velkých šelem.
Jarní období je v životě medvěda kritickým, stejně jako podzim, po probuzení potřebuje hodně živočišné potravy, hledá kadávery, a tak se může zaměřit na hospodářská zvířata nebo hledá potravu při lidských sídlech. Absolutně neodolatelně jej lákají včely.

V roce 1977 byla v okolí Karlovic zjištěna první prokazatelná škoda na včelstvech. V 1980 v Dinoticích u Halenkova usmrtil medvěd 5 ovcí, zničil včelín a byla hlášena škoda na porostu obilí. U nás jsou hlášené především škody na ovcích, medvědi stejně jako vlci projevují sklon lovit hlavně tehdy, jsou-li ovce venku na pastvě bez dozoru. V letech 1973 až 1999 zahubilo 35 pozorovaných medvědů na Vsetínsku celkem 29 ovcí a zničilo jedenáct včelínů.
Poněkud výstředním případem je medvěd ze Vsetínska v létě roku 2000, který způsobil značné škody v celkové hodnotě 192 620 Kč. Tento jedinec, který nejevil přirozenou plachost vůči lidem, byl odborníky odchycen do klece a převezen do chomutovské ZOO, odkud později utekl a byl zastřelen. Vzhledem k jeho abnormálnímu chování se zřejmě jednalo zvíře uprchlé nebo vypuštěné ze zajetí. Tento medvěd sám zabil 27 ovcí, 239 králíků a rozboural sedm včelínů. Škody „Míši z Brodské“ tak několikanásobně přesáhly škody všech dalších medvědů v letech 2001–2005, kdy byl zničen pouze 1 včelín a zabity 2 ovce.