Medvěd hnědý

Vzhled

Medvěd hnědý (Ursus arctos) je největší evropská šelma. Jeho huňatá srst bývá zbarvena od bledě hnědé až po tmavohnědou či černohnědou (délka srsti může být 8–12cm). Samci jsou zpravidla větší než samice. Mláďata mají na krku bílou skvrnu, která mizí asi po dvou letech. Medvěd má zavalité tělo, masivní ramena, podsaditý hřbet, krátký ocas, poměrně malou hlavu, malé oči a uši.

Na mimořádně dobrý čich upozorňuje velký čenich, slabší je už zrak a sluch. Medvěd má velmi silný chrup s mohutnými špičáky, ale stoličky mají široké ploché žvýkací plošky (přizpůsobené na rostlinnou potravu). Na obličeji nemá mimické svaly, proto má téměř stále stejný výraz. Tělo stojí na robustných končetinách s širokými pětiprstými tlapami, na něž došlapuje celou plochou (je ploskochodec). Prsty jsou zakončeny mohutnými drápy.

Přes zdánlivou neohrabanost se medvěd dokáže pohybovat velmi tiše, lehce a rychle (50–60 km/h). Dobře plave a šplhá na stromy.

Jeho aktivita je závislá na přírodních podmínkách, dostupnosti potravy a lidské činnosti. Pronásledování medvěda člověkem na evropském kontinentě způsobilo posunutí jeho aktivity především do nočních hodin.

Hmotnost dospělých kusů se pohybuje kolem 350–400 kg. Dospělí samci jsou v průměru těžší než samice a váží 140–350 kg, samice 100–200 kg. Medvěd žije samotářským životem, dožívá se až 40 (55) let. Výška těla dosahuje v kohoutku až 130 cm a délka těla je až 220 cm.